Poslední dva dny dubna probíhal read-a-thon, o kterém jsem informovala značně opožděně zde. Společně s Chuikitou a jejími slovy oděnými jako již tradičně do fialkova, jsme průběžně aktualizovaly náš postup a okamžité zážitky v průběhu čtení, které si můžete přečíst stejně jako menší shrnutí. Pokud jste zvědaví (v čemž vás zcela podporujeme!), čtěte dál. ^.~
> 14:00 - START ^.~
> 14:00 - Začínám s Tell the Wolves I'm Home (Řekni vlkům, že jsem doma; GR / DK). V Kindlu jsem na 22% a ráda bych se dostala za dnešek alespoň do poloviny. Uvidíme, jak moc budu úspěšná. ^.~
> 15:34 - Jsem na 17% a má nadšenost z knihy stále roste, a tak jdu pokračovat ve čtení vesele dál. I deštivé počasí mě v tom podporuje. :D
> 16:39 - 33%, kapitola 27 z Tell the Wolves I'm Home. Co si budeme nalhávat, jsem knihomol hlemýžď. V rychlosti mi vůbec nepomohlo, že jsem při čtení mlsala hrášek z lusků. ^▽^
> 18:15 - 56%, konečně nastal ten okamžik, v který jsem doufala skoro od samého začátku knihy. Od knihy už se nemohu odpoutat na dlouho, protože čtení je velmi velmi poutavé. Proto odcházím opět do světa Griš...
> 19:16 - 42%, kapitola 33 z Tell the Wolves I'm Home. Je to pro mě emočně velice náročná kniha a ač si bezmezně cením toho, když ve mě kniha tak silné emoce vyvolá, asi si dám na chvíli přestávku, nasvačím se a pustím se do Northanger Abbey (Opatství Northanger; GR / DK). Z humorného soudku: podařilo se mi začíst se do jedné pasáže natolik, že jsem si nechala louhovat mátový čaj asi 45 minut. Pořád poměrně poživatelný, jen trochu studený. ^▽^
> 20:03 - Chuiki si nejspíš myslí, že je poslouchání audioknihy podvádění, takže budiž je na mě jednou v životě pohlíženo jako na rebela, jdu si pustit Northanger Abbey namluvené Elizabet Klett. ^▽^ Zdarma nabízí tuto nahrávku LibriVox zde.
> 21:23 - Jest čas, kdy jsem dočetla Grišu: Světlo a stíny. Jsem naprosto unešená celým příběhem a plná dojmů. Je čas si od čtení trochu odpočinout a nechat ustálit adrenalin, který mi na posledních stránkách knihy koloval v žilách. :)
> 21:38 - Já rozhodně nejsem tak úspěšná jako Chuikita, ale také jsem trochu postoupila. 30%, kapitola 9 z Northanger Abbey. ^.^
> 21:45 - Dávám jak svým očím tak foxi čas a odebírám se odpočívat. (Na pozadí tohoto vznikla myšlenka, proč tak rychle nepřečtu například skripta z biochemie...)
> 23:23 - Začínám číst knihu číslo 2: Andělé a démoni (DK/GR). Viděla jsem film, který byl dobrý, tak jsem zvědavá na knižní předlohu.
(vím, že mezi těmito dvěma prohlášeními jsou téměř dvě hodiny, ale stejně mě to velice pobavilo ^▽^)
> 00:05 - 50%, kapitola 16 z Northanger Abbey. Knihu jsem již v překladu četla stejně jako viděla film (nesčetněkrát), ale s každou stránkou se utvrzuji v tom, že je to jedna z mých nejoblíbenějších knih Jane Austen. Nicméně jsem nucena se odebrat na lože, z unavených očí začne rychle bolet i hlava. Nastavím si budík dostatečně časně abych mohla číst ještě dopoledne, jako Catherine The Mysteries of Udolpho.
> 00:55 - 8%, konec kapitoly 9 Andělé a démoni. Myslím, že se u téhle knihy budu hodně bavit. Pro dnešek končím se čtením a pokusím se něco přečíst ještěráno po probuzení.
> 08:28 - A protože mě jako obvykle rozptyloval fb tak jdu skutečně číst až teď. -.-'
> 11:10 - 90%, kapitola 27 z Northanger Abbey. Znáte ten pocit, kdy se stydíte společně s hlavní/m hrdinkou/hrdinou? Kdy nepomůže ani zakrytí očí a červené tváře a uši? Často mi to v knihách a filmech vadí, ale v případě Northanger Abbey mi ten pocit není proti srsti. A také jsem se přistihla při broukání si znělky z filmu. ^▽^ Jsem ztracený případ, já vím.
> 12:23 - Alespoň jedna dokončená kniha! A očividně jsem ji nečetla ani zdaleka tolikrát jako Pride and Prejudice (Pýchu a předsudek), protože jsem narazila na pár drobností, které jsem si tak dobře nepamatovala. Teď mě čeká oběd a snad ještě alespoň malý pokrok v Tell the Wolves I'm Home.
> 13:30 - Konečně se dneska dostávám ke čtení, takže jdu alespoň posledních 30 minut read-a-thonu využít a pokročit v knize Andělé a démoni (zatím 8%).
> 13:55 - KONEC
Osobně shledávám tento read-a-thon daleko úspěšnějším než ten poslední (překvapivě ^▽^) a je to jeden z těch, kterých bych se ráda účastnila pravidelně. Pokud člověk má v tomto období čas číst a plánuje tak učinit, read-a-thon ho popostrčí k činu. Navíc ten pocit, že jsem součástí komunity... že po celém světě chodí knihomolové, kteří se akce účastní a ještě více těch, kteří o ní vědí, je naprosto úžasný. Jako bych patřila do z části tajného a z části veřejného spolku. ^▽^ Také oceňuji zapisování průběhu a jeho sdílení v příspěvku. S Chuikitou si často píšeme o knihách, které právě čteme, ale tento postup je jiný. Ten thrill předtím, než blogger otevřu, a zjistím, jestli Schrodingerova kočka žije... tedy, ehm... jestli Chuiki něco připsala. ^▽^ Nicméně, jak jsem si vedla?
Ze svého seznamu jsem se věnovala jen dvěma knihám, ale to jsem také částečně předpokládala. Na Kindle jsem přečetla 20% knihy Tell the Wolves I'm Home (Řekni vlkům, že jsem doma; GR / DK) od Carol Rifka Brunt, což je v přepočtu pouhých 72 stran. Potom jsem poslouchala audiobook Northanger Abbey (Opatství Northanger; GR / DK) od Jane Austen, který má v mé oblíbené edici klasik 301 stran. To dohromady činí 373 stran. V mých očích úspěch. ^.~
Já jsem dle plánu přečetla jednu knihu Griša: Světlo a stín během 7 hodin (to už v plánu zas tak nebylo :D). Následně jsem se vrhla po malé pauze na knihu Andělé a Démoni, kterou jsem stihla v rámci read-a-thonu přečíst z 10%. Celkově jsem tedy přečetla 369 stran. Byl to můj první read-a-thon, a tak jsem na sebe náležitě pyšná, že jsem se toho takto zhostila. Děkuji foxi, že mi vůbec o tomto řekla (asi 12 hodin předem ^▽^) a ještě mě přizvala, abych se podílela na psaní průběhu. Už se těším na další read-a-thon. :)
> 18:15 - 56%, konečně nastal ten okamžik, v který jsem doufala skoro od samého začátku knihy. Od knihy už se nemohu odpoutat na dlouho, protože čtení je velmi velmi poutavé. Proto odcházím opět do světa Griš...
> 19:16 - 42%, kapitola 33 z Tell the Wolves I'm Home. Je to pro mě emočně velice náročná kniha a ač si bezmezně cením toho, když ve mě kniha tak silné emoce vyvolá, asi si dám na chvíli přestávku, nasvačím se a pustím se do Northanger Abbey (Opatství Northanger; GR / DK). Z humorného soudku: podařilo se mi začíst se do jedné pasáže natolik, že jsem si nechala louhovat mátový čaj asi 45 minut. Pořád poměrně poživatelný, jen trochu studený. ^▽^
> 20:03 - Chuiki si nejspíš myslí, že je poslouchání audioknihy podvádění, takže budiž je na mě jednou v životě pohlíženo jako na rebela, jdu si pustit Northanger Abbey namluvené Elizabet Klett. ^▽^ Zdarma nabízí tuto nahrávku LibriVox zde.
> 21:23 - Jest čas, kdy jsem dočetla Grišu: Světlo a stíny. Jsem naprosto unešená celým příběhem a plná dojmů. Je čas si od čtení trochu odpočinout a nechat ustálit adrenalin, který mi na posledních stránkách knihy koloval v žilách. :)
> 21:38 - Já rozhodně nejsem tak úspěšná jako Chuikita, ale také jsem trochu postoupila. 30%, kapitola 9 z Northanger Abbey. ^.^
> 21:45 - Dávám jak svým očím tak foxi čas a odebírám se odpočívat. (Na pozadí tohoto vznikla myšlenka, proč tak rychle nepřečtu například skripta z biochemie...)
> 23:23 - Začínám číst knihu číslo 2: Andělé a démoni (DK/GR). Viděla jsem film, který byl dobrý, tak jsem zvědavá na knižní předlohu.
(vím, že mezi těmito dvěma prohlášeními jsou téměř dvě hodiny, ale stejně mě to velice pobavilo ^▽^)
> 00:05 - 50%, kapitola 16 z Northanger Abbey. Knihu jsem již v překladu četla stejně jako viděla film (nesčetněkrát), ale s každou stránkou se utvrzuji v tom, že je to jedna z mých nejoblíbenějších knih Jane Austen. Nicméně jsem nucena se odebrat na lože, z unavených očí začne rychle bolet i hlava. Nastavím si budík dostatečně časně abych mohla číst ještě dopoledne, jako Catherine The Mysteries of Udolpho.
> 00:55 - 8%, konec kapitoly 9 Andělé a démoni. Myslím, že se u téhle knihy budu hodně bavit. Pro dnešek končím se čtením a pokusím se něco přečíst ještěráno po probuzení.
"..., ale zubila se a kynula Langdonovi zdviženým palcem. Langdon se slabě usmál a odpověděl stejným gestem, přičemž si kladl otázku, zda ta dáma ví, že ve skutečnosti jde o prastarý falický symbol mužnosti." - kap. 7 str. 24> 08:09 - Mám pokoj jako lednici, takže jsem šla rychle nakrmit morče, udělala si čaj a teď šup zpět do postele než vychladne a věnovat se strastem chudinky Catherine.
> 08:28 - A protože mě jako obvykle rozptyloval fb tak jdu skutečně číst až teď. -.-'
> 11:10 - 90%, kapitola 27 z Northanger Abbey. Znáte ten pocit, kdy se stydíte společně s hlavní/m hrdinkou/hrdinou? Kdy nepomůže ani zakrytí očí a červené tváře a uši? Často mi to v knihách a filmech vadí, ale v případě Northanger Abbey mi ten pocit není proti srsti. A také jsem se přistihla při broukání si znělky z filmu. ^▽^ Jsem ztracený případ, já vím.
> 12:23 - Alespoň jedna dokončená kniha! A očividně jsem ji nečetla ani zdaleka tolikrát jako Pride and Prejudice (Pýchu a předsudek), protože jsem narazila na pár drobností, které jsem si tak dobře nepamatovala. Teď mě čeká oběd a snad ještě alespoň malý pokrok v Tell the Wolves I'm Home.
> 13:30 - Konečně se dneska dostávám ke čtení, takže jdu alespoň posledních 30 minut read-a-thonu využít a pokročit v knize Andělé a démoni (zatím 8%).
> 13:55 - KONEC
Osobně shledávám tento read-a-thon daleko úspěšnějším než ten poslední (překvapivě ^▽^) a je to jeden z těch, kterých bych se ráda účastnila pravidelně. Pokud člověk má v tomto období čas číst a plánuje tak učinit, read-a-thon ho popostrčí k činu. Navíc ten pocit, že jsem součástí komunity... že po celém světě chodí knihomolové, kteří se akce účastní a ještě více těch, kteří o ní vědí, je naprosto úžasný. Jako bych patřila do z části tajného a z části veřejného spolku. ^▽^ Také oceňuji zapisování průběhu a jeho sdílení v příspěvku. S Chuikitou si často píšeme o knihách, které právě čteme, ale tento postup je jiný. Ten thrill předtím, než blogger otevřu, a zjistím, jestli Schrodingerova kočka žije... tedy, ehm... jestli Chuiki něco připsala. ^▽^ Nicméně, jak jsem si vedla?
Ze svého seznamu jsem se věnovala jen dvěma knihám, ale to jsem také částečně předpokládala. Na Kindle jsem přečetla 20% knihy Tell the Wolves I'm Home (Řekni vlkům, že jsem doma; GR / DK) od Carol Rifka Brunt, což je v přepočtu pouhých 72 stran. Potom jsem poslouchala audiobook Northanger Abbey (Opatství Northanger; GR / DK) od Jane Austen, který má v mé oblíbené edici klasik 301 stran. To dohromady činí 373 stran. V mých očích úspěch. ^.~
Já jsem dle plánu přečetla jednu knihu Griša: Světlo a stín během 7 hodin (to už v plánu zas tak nebylo :D). Následně jsem se vrhla po malé pauze na knihu Andělé a Démoni, kterou jsem stihla v rámci read-a-thonu přečíst z 10%. Celkově jsem tedy přečetla 369 stran. Byl to můj první read-a-thon, a tak jsem na sebe náležitě pyšná, že jsem se toho takto zhostila. Děkuji foxi, že mi vůbec o tomto řekla (asi 12 hodin předem ^▽^) a ještě mě přizvala, abych se podílela na psaní průběhu. Už se těším na další read-a-thon. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsem velice ráda za každý komentář, jen prosím, aby pod recenzemi nebyly spoilery z knihy, na kterou je recenze psaná, nebo z následujících dílů série. Moc děkuji. ^.^
Pokud si chcete promluvit o šokujících dějových zvratech, neváhejte mi napsat email nebo na Goodreads. ^.~